Duben, ještě tam budem… Myslí se za kamny.
To ale o letošním dubnu neplatilo. Vynášení Paní Zimy v minulém měsíci se nám nejspíš podařilo, protože přišlo pravé nefalšované jaro a my mnoho času mohli konečně strávit na zahradě. A že jsme si to tam užili!
Nejdřív jsme ale spojili své síly a pořádně si tam uklidili – shrabali jsme všechno listí, abychom si mohli hrát na travičce a taky pozorovat probouzející se kytičky. Vyrostlo nám tam strašně moc fialek – a později dokonce pampelišky. A že jsme pak dost často odcházeli s věnečky na hlavě, to je asi jasné!
Ve školce jsme se zaměřili na zvířátka – poznávali jsme jejich řeč. Poznáme teď všemožné bučení, bečení, mečení, chrochtání, štěkání…a umíme ho přiřadit ke správnému zvířátku.
A zvířátka jsme samozřejmě i vytvářeli! Chobotnice, housenky, pejsky, ježeček…to všechno jsou zvířátka, která nám zkrášlovala chodbu školky a která jsme si pak mohli odnést i domů.
Taky jsme se učili, jak nalít do sklenice (kelímku) vodu tak, aby se dotkla namalované risky. A šlo nám to na jedničku, takže se už ani nemusíme bát nalévat si čaj, když máme žízeň.