Duben, ještě tam budem…myšleno za kamny. Letos to vypadalo trochu jinak, prožili jsme už jaro v plném rozpuku a Velikonoce jsme si užili v letní náladě. A že jsme se na ně ve školce pořádně připravili, je asi jasné. Rozzářili jsme chodbu i třídu zářivými sluníčky, zdobili jsme vajíčka, vyráběli vajíčková kuřátka a slepičky. Protože přírodu ovládlo jaro a probudilo spící zvířátka a broučky, zaměřili jsme se na povídání o včelkách. Víme, jak žijí a umíme pojmenovat jejich domeček. Prý se mu říká úl. V něm vládne včelí královna a dohlíží na ostatní včelky, které mají různé úkoly – na příklad sbírají nektar a vyrábějí med. Měli jsme příležitost ho ve školce i ochutnat. A shodli jsme se na tom, že je sladký!!
Ale nevěnovali jsme se jen včelám. Povídali jsme si i o vlaštovkách a čápech. Ti se k nám na jaře vrací z teplých krajin, aby tu nakladli vajíčka. Čápi sis taví hnízda na komínech a vlaštovky pod střechami domů. Inu, každý se na jaře o něco snaží.
My se na školkové zahradě pokoušeli oživit záhonek. S velkým úsilím jsme ho zbavili plevele a pak jsme na něj vysázeli náš naklíčený hrášek. Tak teď už nezbývá než doufat v déšť, aby nám mohl pořádně růst.
Poslední dubnový den se nesl v duchu čarodějů a čarodějnic. Vždyť se o Filipojakubské noci slétají na vysoké kopce, aby tam tančili. My jsme ale zjistili, že se jich vůbec nemusíme bát, stačí přece zapálit oheň. A to jsme taky udělali. Zjišťovali jsme pak, jaké má vlastnosti – že vydává světlo, teplo a taky vůni. Ale je nebezpečný! Děti si s ním nesmí hrát!!
I my jsme se proměnili v čarodějnice a čaroděje, ale nebylo to jednoduché. Nejdřív jsme museli získat čarodějnické vysvědčení. A to nebyla žádná legrace. Kdo by dokázal vyhrát kočičí závod, najít bubáka podle hlasu, uvařit kouzelný lektvar a najít myš v pytli!? My ano!
A taky se nám v dubnu podařila založit kapela. Už brzy se můžete těšit na náš koncert!